Koláž kresby od Ryan D. Mueller, http://lordrhino15.deviantart.com/
By Nele-Diel, http://nele-diel.deviantart.com/
"Thorn Aldareen nikdy neměl získat vládu nad zemí. Možná že stál za tažením na Dračí dech, ale zdaleka nebyl tím nejsilnějším. A jak se nám odvděčil za naši pomoc? Nechal nám pouze vyprahlou poušť. Dokonce ani Armenii nám nepřenechal. Prý patří Sarviliům a Marwelům. Co ti udělali pro sesazení Safiriona? Nic. Trčeli v koutě až do poslední chvíle. Ale co jsme mohli dělat? Jít do války proti celému Aldareenu by byl jen výkřik do tmy. A Thornovy zákony? Jen snůška nesmyslů. Dej lidem svobodu a vznikne anarchie. Jednoho dne se říše rozpadne v prach a my budeme ti, kdo ji znovu sjednotí. Náš čas ještě příjde můj synu."
Veris Khan
Tyto slova vštěpoval Veris Khan svému synovi Moharebovi už od mládí. Historky o zbabělosti elfů, nadutosti seveřanů a poníženosti celého Aldereenu byly jeho denním chlebem. Od samého mládí byl cvičen pro boj. Jeho otec dokonce vyvolal několik umělých sporů na vlastním území a posílal ho do válečných bojů aby ho připravil na skutečnou válku. A v den, kdy Thorn zešílel a země na západě se začala pomalu rozpadat, Veris věděl, že jeho tolikrát vzpomínaný den Khanů přichází.
V té době už začal střádat svou armádu. Nejprve se spojil s trpaslíky dračího hřbetu a nabídl jim vládu nad Armenskými horami se vším zlatem v nich ukrytým, výměnou za pomoc při dobytí Armenie . Hodně tehdy riskoval. Kdyby trpaslíci odmítli a vyzradili Verisovy plány Aldareenům, jeho tažení mohlo být rozprášeno ještě dřív, než by vůbec stačil zformovat své vojsko. Pověstná chamtivost trpaslíků ale nezklamala. Konec konců trpaslíci sami nebyli členem Aldareenské říše a Thorna vždy podezírali ze skryté touhy po trpasličím zlatě v síních Dračího hřbetu.
Za zlato od trpaslíků si Veris koupil snad všechny žoldáky v zemi a o pár let později, když přišly první zprávy o Krommově tažení, Veris neváhal a vyrazil do války. Nejprve si podrobil všechny města Vael'Thornos, které se odmítaly připojit na jeho stranu. Poté vyrazil i k Mirtu a Artosu, kde se mu pod nátlakem jeho nesčetné armády Marwelové i Sarviliové vzdali a nabídli mu svou pomoc.
Horští elfové z Aegisu však byli na jeho tažení připravení a velmi dobře se ve svém údolí opevnili. Veris nepovažoval elfy za příliš velký problém a proto vyslal svého syna na západ vystavět s trpaslíky Armenskou bránu a obsadit tak celou východní říši, zatímco sám se svou armádou žoldáků vyrazil proti elfům. Přestože měl výraznou početní převahu, jeho armáda se postupně tenčila. Elfové ukrytí v horách byli nedostihnutelní a jejich přesné šípy zastavily každého, kdo se pokusil k Aegisu úzkým skalním údolím byť jen přiblížit. Velkou část armády odřízli, když seslali lavinu kamení do údolí a pro Verise to znamenalo konec. Jediná možná cesta byla kupředu. S vojskem, které mu v tu chvíli zůstalo, však nevydržel déle, než pár hodin. Elfové ho zajali a vyslali zprávu Moharebovi, aby svá vojska okamžitě stáhnul, pokud chce svého otce živého. Veris ale věděl, že jeho syn svou vlastní krev nikdy nezradí a proto ve své cele ještě té noci spáchal sebevraždu. Mohareb, když se tyto zprávy doslechl, přestože věděl, že Aegis nedobude, nechal jej alespoň obléhat a držel tak horské elfy ze hry na mnoho let. Armenskou bránu dostavěli několik měsíců poté a toho dne také vyslali zprávu Krommovi Aldareenskému, v níž si nárokovali právo vládnout celé zemi a pokud se okamžitě nevzdá a neuzná Khany za právoplatné vládce říše, roztrousí jeho armádu v prach a s ním i celou jeho rodinu. Toho dne povstání Khanů začalo v plné síle.